I. lékárnický výšlap aneb den provoněný česnekem, dobrým vínem a příjemnou společností.

I. lékárnický výšlap aneb den provoněný česnekem, dobrým vínem a příjemnou společností.

Nejen prací živ je člověk, ale hlavně vzájemným potkáváním, které dokáže rozptýlit mnohé spory a dodat energii do každodenního stereotypu. Proto jsme se rozhodli pro odlehčení našich vzdělávacích přednáškových večerů uspořádat I. lékárnický výšlap na Buchlov. Trasa byla vybrána záměrně nepříliš náročná, aby byla schůdná pro všechny věkové kategorie i pro ty nejmenší rodinné příslušníky.

Symbolicky se po týdnech dešťů mračna nad Chřiby roztrhala, aby jasné nebe přivítalo lékárníky ze všech koutů Česka. Hned na místě srazu v Buchlovicích nás čekalo překvapení (hlavně nás, organizátory) v podobě Slavností česneku, kterými ožívalo celé, jindy ospalé, centrum Buchlovic. Nepřeberné zástupy krojovaných šohajů a děvčic, cimbálová muzika a hlavně až neuvěřitelné variace na téma česnek. Tlačil nás však čas rezervované prohlídky na Buchlově, proto jsme posíleni česnekovým gulášem či česnekovými klobásami vyrazili, někteří nepříliš ochotně, směr hrad. Aby čtyřkilometrový výšlap nikoho nezmohl, čekala nás zanedlouho občerstvovací zastávka ve vinném sklípku. Ochutnali jsme dva „vzorky“, pan vinař nás zasvětil do historie Buchlovic a okolí, a pak jsme již bez otálení mířili k Buchlovu.

Cesta k Buchlovu je velmi poetická, zvláště pak pro lyrickou duši, kterou lékárníci zatím mají. A věříme, že ani dny budoucí ji o ni nepřipraví. Vstříc nedobytnému hradu obehnanému skalisky jsme probírali pověsti se k němu vážící. Velmi pěkné vzpomínky na rozhovory nám jen těžko někdo ze srdce vytěsní. Cesta svižně ubíhala, k lítosti všech až moc rychle. Skutečně jsme podcenili touhu lékárníků po pohybu, příště musíme naplánovat pochod náročnější, abychom se, při sáhnutí si na dno svých sil, jako stav opravdu stmelili. Někteří si proto nedostatečnou pohybovou aktivitu doplnili ještě jízdou na kole, sportu zdar.

Hrad, který ač pochází ze 13. století, zatím neporušen stojí. Prošel několika stavebními slohy, poměnil majitele, ale stojí – dodnes nedobytý – zde se nabízí paralela s našim milovaným lékárenstvím. Tady jsme absolvovali poutavou prohlídku a focením na hradní věži s výhledem na půvabné, mýtické Chřiby.

Protože cítíme dluh vůči aktivním účastníkům, kteří bez nároku na honorář ve svém volném čase již druhým rokem přednášejí na našich Spolkových večerech nebo jiným způsobem naši činnost podporují, připravili jsme pro ně jako poděkování posezení v Arcibiskupských sklepech v Kroměříži. Za zvuku slováckého cimbálu a chuti moravských vín jsme pak prozpívali a protančili celou noc.

Jako malý předkrm však nejprve proběhla soukromá prohlídka obrazárny kroměřížského zámku s perlou renezančního umění Tizianovým obrazem Marsyas a Apollon při odborném výkladu akademického malíře Františka Sysla, který osobně obraz restauroval. Magické kouzlo obrazu a tklivý, do něj vetknutý příběh, nás velmi oslovil, soudíc dle nekonečných dotazů. Věříme, že zvuk Panovi flétny v mnohých doznívá dodnes.

Doufám, že všichni se bavili tak skvěle jako my, ve skvělé inteligentní společnosti. Velmi vám všem přítomným i těm nepřítomným, kteří z nějakého důvodů nemohli přijet, ale podpořili nás alespoň myšlenkou, děkuji.

Děkuji za to, že jste přijeli ze všech koutů republiky, aby jste podpořili myšlenku nezávislého vzdělávání lékárníků v Čechách i na Moravě. Děkuji.